
Znáte křečky? Víte jak vypadají? Takové ty malé milé kuličky, co na nás ve zverimexu koukají očkama z černých korálků, mykají čumáčkem s jemnými fousky a naše děti před sklem terária dělají " jééé, mamííí, kup mi křečka". A my, myslíc si, že se jedná o malá neškodná zvířátka kupujeme. I když jsme přesvědčeni, že se nakonec budeme starat my. Čistit sklenice a terária, kupovat krmení a to jen proto, že chceme udělat radost dětem něčím roztomilejším než jsou ony samy.
Nechali jsem se taky uondat a zakoupili křečky. Džungarské. A ti měli miminka. Moc miminek. Tak jsme jim koupili kolotoč, aby si mohli hrát. Byla to legrace dívat se, jak jeden křečíček po druhém vbíhá dovnitř kolotoče, uběhne pár koleček a za chvíli šup, už je tam druhý, a běží jako o závod. Postupně se hezky střídali. Až jednou se to jednomu vymstilo. Schoval se, nejspíš v noci znaven kolotočováním, pod kolotoč. Možná si chtěl držet místo na ráno, aby byl první. Jenže jeho bráchové a ségry to asi nevěděli a jali se sportovat už po ránu. Když se nebohý spáč probudil nemohl se zpod kolotoče dostat, protože nad ním se pořád točil a podhrabat se nešlo. Pak že se mají sourozenci rádi. Prdlajs. Tak dlouho se nešťastník snažil dostat zpod kolotoče až se mu z toho zamotala hlava a kolotoč nad ním s ním začal točit také. Zamotal ho dokonale. Když se nám podařilo si všimnout co se děje, měl úpně zamotanou šišku(hlavu) a nemohl chodit. Motal se úplně stejně, jako by chtěl dělat vrtulku na zemi. A to není směšné. Bylo to hrozné, zdrcující poznání, že hezká tvářička může napáchat takové zlo. Připomeňte si začátek : malá kulička, kouká korálkovýma očima, myká čumáčkem. Teroristi jsou to! Marodek - tak jsme mu začali říkat ,už to nikdy pořádně "nerozchodil". A za trest jsme už nikdy žádné křečky nekoupili. (Příště to byli pískomilové).
Tohle jsem před mnoha lety objevila v jedné kuchařce a je to již evergreen mojí kuchyně. Pozor na množství. Vypadá to nevinně, ale z nějakého důvodu je ta čína tak sytá, že nemáte šanci sníst příliš velkou porci. Z čehož vyplývá, že pokud máte ředkvičky a okurku na svojí zahrádce bude to levné a výživné netradiční jídlo pro chudé. Ti majetnější nebo chudáci co mají vily a u nich jim nerostou ředkvičky a okurky si je musí koupit. Okurka salátovka stačí jedna, ředkviček takovou hromádku jako je mletého masa. Koření : česnek, sušený mletý zázvor, drcený kmín, sůl, sojová omáčka, plnotučná hořčice, solamyl(bramborový škrob) a čerstvý chléb.
Vezměte dvě pánvičky. Na jedné dejte smažit na trošce oleje mleté maso. Jednoduše ho vyklepněte a rozdrobte na co nejmenší kousky. Přidejte drcený kmín, trochu sojové omáčky a sůl.
Na druhé pánvičce budete smažit ředkvičky. Ideální je teflonová pánev slabě vytřená olejem, ale jde to i na sucho. Bez koření.
Mleté maso pustí tuk, ředkvičky vodu. Obojí je odsouzeno k zániku, takže slijeme. Nyní již můžeme ředkvičky k masu přidat včetně na kostičky nakrájené salátové okurky a zázvoru. Promícháme a jakmile se okurka prohřeje přidáme hořčici a česnek. Nakonec zahustíme lžičkou či dvěma solamylu rozmíchaným s troškou vody a je hotovo.
S čerstvým chlebem je to báječná lahůdka a přitom levná a rychlá. Dobrou chuť.
Adresa:
psychocentrum Zlín
Osvoboditelů 91
Po - Pá: 17 - 20
NE - 8 - 12
pro objednání volejte 16-20
Může mít myšlení vliv na zdraví člověka?