
Když je někdo moc hodný, říká se, že je blbý. Nebo si to o něm lidé alespoň myslí. Jenomže co to je doopravdy - být moc hodný. Jak to vypadá? Je to když dáte někomu důvěru a on ji zklame? Nebo když v dobré víře otevřete svoje srdce a někdo toho ošklivě zneužije? Já Vám nevím. Třeba moje hruška na zahradě je moc hodná, protože mi dává každý rok tu dobrou sladkou křupavou věc. Letos obvzláště ve velkém množství. A to dokonce i když jsem ji loni nestihla ostříhat. Zasloužila bych si nedostat nic. Ale ona dala. Nic neřekla, neurazila se. Zkusila to se mnou znovu. Co by udělala, kdybych jí ani letos neprořezala větve, nezatřela rány? Možná by ještě pár let dávala, mlčky trpěla a potom...bych už nedostala nic. Hodní lidi oproti hruškám mají srdce, a to jim velí být trpěliví. Dokonce i tehdy, když už jim nikdo léta nezatře rány. A o těch se potom říkají taková nelichotivá slova. Možná si to příliš hodní lidí zaslouží, protože nemají ani tolik rozumu jako ovocný strom. Člověk má oproti hrušce možnost volby. Nemusí za svoji dobrotu padnout vysílením. Může se naučit říkat dost. Pak o něm už nikdo takové ošklivé věci říkat nebude. Bude z něho homo moudrý hodný.
P.S. Jeden mladý muž káral svoji babičku, že pustila do bytu dva vykuky, kteří jí okradli. Prý nesmí lidem tolik věřit. Babička mu na to řekla, že kvůli dvěma lumpům, nepřestane na stará kolena věřit lidem. To bylo nedávno v televizi, to jsem si nevymyslela. Ta paní byla podle mě taky homo moudrá hodná.
Adresa:
psychocentrum Zlín
Osvoboditelů 91
Po - Pá: 17 - 20
NE - 8 - 12
pro objednání volejte 16-20
Může mít myšlení vliv na zdraví člověka?