
Když jsem byla malá nemohla jsem mít doma zvířata. Maminka říkala, že zvířata jsme my s bratrem, a o další se starat už nechce. Tak vlastně nevím jak se to stalo, že jsme měli andulky. Většinu z nich si ani nevybavím, ale Kuře mi v paměti utkvělo. Byla to modrá andulka, nožky pokroucené, ozobí přebujelé, ani moc nelétala, ale my jsme ji milovali. Možná proto, že díky své nemoci se tolik nebránila, když jsme ji chtěli chovat. Zatímco ostatní andulky "žraly"jak říkala babička (teda štípaly nás do prstů a vůbec kam dosáhly), Kuře drželo jak hluché dveře a neprotestovalo, když jsme je vytahovali z klece ven. Všichni jsme věděli, že tahle láska bude krátká, protože zdravotní stav ptáčka se horšil, ale byla to láska intenzivní a do "smrti smrťoucí" si budu na Kuře pamatovat. Žádné jiné kuře jsem už od té doby tolik nemilovala.
A teď ještě slíbený recept. Žádný takový jsem neznala, takže jsem nahlédla na internet. Našla jsem dobrůtku, kterou vyzkouším a pak vystavím. Kromě toho jsem našla odkaz na vejce na modro a faráře nazeleno. Každé zvlášť a také ve spojení to musí rozhodně zajímavě vypadat.
Toto bude mít ještě dohru...Už měsíc chodím na lišky, které jsou třeba k receptu kuře na modro. Buď je hnusně nebo nerostou, a když jsem konečně nějaké našla, tak mi moje vlastní matka řekla, že jsou to nějaké halucinogenní houbičky. Jak jsem byla naštvaná vyklopila jsem je do koše. To si dělá kozy ne?
Adresa:
psychocentrum Zlín
Osvoboditelů 91
Po - Pá: 17 - 20
NE - 8 - 12
pro objednání volejte 16-20
Může mít myšlení vliv na zdraví člověka?